Doktorův Blog smazán, máme se smazat též?

Velmi vítáme moudré rozhodnutí našich nemilých škodičů, kteří se konečně zamysleli nad svým chováním a přistoupili k radikálnímu rozhodnutí smazat svůj pomlouvačný blog. Pravděpodobně se zamysleli nad tím, že pomlouvat pana Foldynu, potom ho oslavovat jako jediného zachránce, podsouvat mu případnou spolupráci s komunisty a severočechy a na konec ho opět pomluvit, není skutečně cesta k zamezení výstavby odporné a obludné stavby okolo jejich sídel. Výčet lidí, kteří se ocitli pod palbou těchto vykladačů pravdy se stále rozrůstá, poslední kapkou pro naše škodiče byla pravděpodobně jejich vlastní anketa, kde se podívali do očí skutečnému stavu věcí. Zjistili velmi nepříjemnou skutečnost, lidé se nepřejí další blokování rozvoje města. Během velmi krátké doby se několik set lidí rozhodlo v jejich anketě vyjádřit svůj názor. Výsledek byl skutečně zdrcující (můžete se podívat na momentku z průběhu hlasování).

Jak paní Švábová volby vyhrála

Dětem začala škola, prvňáčci se poprvé vydali do školy, třímajíce v ruce kornouty se sladkostmi a s nadějí v očích vyhlíželi nové spolužáky, se kterými prožijí příštích 9 let svého života, tedy pouze s některými, někteří budou tak zapálení do studia, že si nějaký ten ročník, pro zdokonalení probírané látky, zopakují. Doktor, pan Zdviž, paní Schupertová i paní Švábová, stále dokola opakovali, jak se jim děje příkoří a jak v zájmu veřejného zdraví je nutné od scestné myšlenky, vést tu odpornou silnici kolem doktorova baráku, opustit. Vzhledem k tomu, že stále opakovali totéž, vzdáleně připomínali ony školáky, kteří v zájmu svého vzdělání opakují. On to tedy omílal Tóma Hluchoněmec, ale to jak to ve skutečnosti je už všichni víme, že.

Během měsíce října, se dokonce měla uskutečnit diskuze s ministrem dopravy, který přijal pozvání a chtěl podiskutovat o dopravní situaci v Nezmoklech a samozřejmě i, v pupku světa, Horním Boženově. Všichni s napětím očekavali, kdo z Horního Boženova na diskuzi dorazí, přeci jen Tóma na veřejnost nemohl, neb by se provalila jeho lehká omezenost, paní Švábová také nemohla, jelikož kandidovala do senátu a nemohla se veřejně prezentovat jako osoba štěkavá, poznamenaná léty strávenými v dětském kolektivu. Jediné jak paní Švábová vedla svoji kampaň bylo přes tištěná spřátelená média, Proto byla velmi častou přispěvatelkou, místního závislého plátku Pořádek, ve kterém, mimo jiné, baví rodina vydavatelů své čtenáře dojemnými příběhy ze zahraničních cest..

K velkému překvapení, se diskuze zúčastnil sám pan Doktor, asi se na ten spolek tragédů, kterými se obklopil, nemohl už déle dívat a tak vzal iniciativu do svých rukou. Rozechvělým hlasem, vědom si boje o svůj dům, se rozhodl odhalit spiknutí mocných, kteří se rozhodli zničit jeho poklidný a spokojený život na Vršku. Odhalil různé dopisy a korespondenci a snažil se, poukazujíc na věřejné zdraví, přesvědčit přítomné o tom, že za vším je spiknutí Vládi a Milana, kteří ho už ve školce neměli rádi a tuto svoji averzi vuči němu, si přenesli i do dospělých let. Bohužel neuspěl. Ministr a jeho milý podřízený na rovinu řekli, že to, co hlásá pan Doktor a jemu podobní je demagogie, že na jejich nápady stejně nikdo utrácet čas a peníze nebude, neboť jejich připomínky jsou nereálné.

Tak Doktorovi zůstala poslední naděje, volby. Veškerou svou energii věnoval vítězství paní Švábové ve volbách, v Horním Boženově probíhal kurz kroužkování volebních lístků, kde se lidé mohli naučit, jak zvolit jen ty správné kandidáty. Vyvolenými se stali pan Dcerko, pan Potrava a celá strana Fialových. Pan Doktor se uchýlil i k infantilním předvolebním heslům typu : "Volte Mirku, ta má dirku", "Ten kdo volí Vladislava, toho bude bolet hlava", "Nemysli a vol. Mirka je tu pro tebe". Tady vidíte, že zoufalost pana Doktora skutečně dosahovala vrcholu.

Přišel den D, den voleb, pan Doktor, ráno vstal usmál se na sluníčko, poplácal po zadku ženu a řekl, "Cítím v kostech vítězství veliké, jehož sláva se i hornoboženovské hospody dotýkati bude." Lidé odvolili a výsledky byly tristní. Paní Švábová propadla na celé čáře. Nejen, že ji nedali hlas lidé z Nezmokel, ale i ti pomýlení hornoboženováci se rozhodli volit jinak. To byla pro Doktora rána. Takový debakl skutečně nečekal. Ležel a přemýšlel, jak další svoji porážku převést na vítězství, jak oblbnou lidi. Proto vymyslel pohádku o tom, jak paní Švábová sebrala hlasy jednomu z propagátorů silnice okolo Doktorova domečku, on se nedostal do druhého kola senátních voleb a tím vlastně paní Švábová slavně vyhrála volby.

Jsme naprosto politicky stupidní a tak nebudeme volit ve druhém kole senátních voleb kandidáta ČSSD. Volíme Vláďu Rašku.

Jak jsme psali v minulém článku, bylo nám jedno jestli budete volit voly nebo krávy, jenom nevolte klerikály. V malém děčínském referendu o postoji obyvatel k řešení dopravní situace, dopadli naší děčínští aktivisté jako sedláci u Chlumce. Kandidátka aktivistů propadla zcela zdrcujícím poměrem v boji proti svému zapřísáhlému nepříteli panu Raškovi. Obdržela pouze 563 hlasů v porovnání s Raškovými 4852 hlasy. Aktivisté neuspěli ani ve svých baštách, na Letné a v Oldřichově. Po prvním kole senátních voleb je snad už všem v Děčíně jasné, že aktivisté zastupují absolutní minoritu, řeči o x tisících podpisů pod peticí se již rozplynuly v nenávratnu.

Proč jsme tedy politicky stupidní a ve druhém kole nebudeme podporovat kandidáta ČSSD? Důvodů je několik

1) Nechceme přidat další poslušnou ovci do stádečka pana Paroubka, senátoři a poslanci se pod předsednictvím pana Paroubka proměnili z nezávislých osob na ovce, které hlasují tak jak vůdce poručí, kdo volí jinak, je hned pošpiněn a obviněn z korupce a mnoha dalších věcí.
2) Jak Paroubek zachází se svými oponenty poznal i lídr ústecké kandidátky, “zemanovec” Foldyna. Paroubkovi nohsledi se ho promptně snažili odstranit a sami se snažili slíznout smetanu, kterou od voličů získal právě Jarda Foldyna.
3) Do senátu se mají volit silné osobnosti a to, bohužel, kandidát za ČSSD není
4) Nesouhlasíme s jednáním, teď již bývalého senátora, pana Zosera. Pan Zoser byl v roce 2002 zvolen i hlasy voličů ODS, kdy kandidát do senátu za ODS pan Gregor veřejně podpořil ve druhém kole pana Zosera. Pan Zoser má ovšem krátkou paměť a “co bylo, bylo, těrazky som majorom” se rozhodl podpořit kandidáta ČSSD. Takto se chlap nechová.
5)Město Děčín by si, už konečně, zasloužilo mít svého senátora. Další kandidát z “výběžku” by asi moc na naše město nemyslel. Vzpoměňte na to, co pro město Děčín udělali předchozí dva kandidáti.

Vážený pane Paroubku, jako politicky stupidní lidé jsme se rozhodli volit do senátu Vladislava Rašku.

Blíží se volby a Váš hlas může rozhodnout.

Volte voly, volte krávy, jen nevolte klerikály, tak tohle prvorepublikové heslo je velmi nadčasové. Nebudeme se tu bavit o tom, kdo je vůl a kdo kráva. Klerikály už nemáme nebo alespoň ne v našich děčínských končinách. Máme tu něco jiného, možná i horšího, AKTIVISTY nebo alespoň několik, personálně propojených spolků, kteří si aktivisté říkají, ale se skutečnými aktivisty nemají nic společného. Skutečný aktivista bojuje za dobrou myšlenku, za myšlenku, která by prospěla drtivé většině lidí, přírodě, prostě celé společnosti. Náš děčínský aktivista bojuje jen za své osobní pohodlí, za svůj majetek. Děčínský aktivista je takový malý sobec, myslící jen a jen na sebe. Blaho jeho spoluobčanů je mu zcela ukradené. Říká si: "Ať se ostatní klidně zadusí výfukovými plyny, jen když okolo mého domečku nic nepojede".

Shrňme si několik důležitých informací, které Vám jistě pomohou s rozhodováním, koho volit.

1) Víte že, šechny soudy, které zatím proběhly, vyvrátily informace aktivistů, o tom, že se v procesu EIA postupovalo protiprávně. Protiprávně nejednal ani primátor Raška
2) Víte, že právní rozbor, který prý dokazuje, že primátor Raška jednal protiprávně, napsal advokát a snad i kamarád zakladatele a bývalého předsedy jednoho z aktivistických spolků
3) Víte že paní Švubová, kandidátka na senátorku, neprokázala transparentní financování své kampaně?
4) Víte že paní Švubová, kandidátka na senátorku, nekomunikuje s médii? Odmítla se vyjadřovat do Českého rozhlasu, do Zpavodaje. Myslíte si, že by komunikovala i se svými voliči, když se odmítá vyjadřovat médiím, tedy Vám, voličům?
5) Víte, že děčínští aktivisté stáhli své námitky proti průmyslové zóně Žďárek v době, kdy bezvýznamné OS Chvojensko dostalo od investora této průmyslové zóny dar ve výši 20.000 Kč?
6) Víte, že volební kauce pro volby do senátu je čistě náhodou také 20.000 Kč?
7) Víte, že předsedová všech spolků bojujících proti varintě po trati bydlí na dohled od této trati nebo přímo u ní?
8) Víte, že nikdo z těchto děčínských aktivistů, nyní bojujících za vybudování obchvatu, nebojoval proti variantě chrochvickým potokem?

Váš hlas může rozhodnout, nenechte se obelhávat demagogií děčínských aktivistů, před volbou přemýšlejte. Nevolte loutky a nastrčené figurky. Volte prověřené osobnosti, u kterých máte jistotu, že vždy jednali poctivě a čestně. Hlavně nevolte děčínské "klerikály".

Šťastnou ruku

Jak se pan Doktor, skrze paní Švábovou do politiky vydal.

Ze stromů nad Horním Boženovem začalo opadávat listí, dny se začínaly povážlivě krátit, blížila se doba, kdy i podzim se svojí barevností, předá vládu kruté a očišťující zimě. Ručičky hodin se posunuly o hodinu zpět a vrátili čas do svého normálu. Lidé v Horním Boženově řešili své každodení radosti i starosti, někteří propadali i podzimním depresím. Nejinak tomu bylo i u pana Doktora, ten stále řešil svůj problém se záchranou domečku, vždyť zkolaudoval teprve před několika lety a teď by se jeho vysněný klid měl proměnit v monotóní drncání pneumatik obrovských nákládních aut přejíždějících přes odvodňovací kanálky nové komunikace. Již jen tato představa ho ponořovala do ještě hlubší deprese, než okolní Horno Boženováky.
Doktor v té době vůbec neměl čas na práci, na stole, pod ním, na skříni i ve skříni, všude se vršila nevyřízená práce. Nadřízení pana Doktora nebyli spokojení s tím, jak Doktor svojí váženou funkci zastává. Podzimní deprese, vidina nákladních aut, projíždějících před zahradním altánkem i nespokojenost vedoucích způsobili, že se pan Doktor nervově složil. Seděl doma u krbu, v ruce zahříval něco místní pálenky, tupě zíral do koutku, v oku měl tik a občas vydal zvuk “haf”. Manželka pana Doktora si s ním nevěděla rady. Vydala se proto pro souseda pana Zdviže, ten snad pomůže.
Pan Zdviž se podrbal na bradce, prohrábl vous a povídá, “Milá, zlatá to je vážný, jako když se zasekne výtah Otis, to je vám taková šlamastyka, že i ten nejotrlejší technik odhazuje šroubovák, brašnu a prchá. To onehdá se mi přihodilo na jednom úřadě podobné nadělení, radši jsme tu budovu nechali strhnout, než opravovat zaseklýho Otise. Nechcete nechat raději pana Doktora utratit, vím, že je to těžké, ale musíte se sama rozhodnout?”. Manželka pana Doktora vytřeštila na souseda oči, potřásla hlavou a řekla “Sousede, to je složitá volba, takhle si vybrat utratit - neutratit, co když zvolím špatně” poté se zamyslela a mumlala “volba-zvolit-volby, volba-zvolit-volby” najednou se jí rozzářili oči, skočila na pana Zdviže, vrazila mu na tvář jednoho brežněva a celá rozradostněná uháněla po silnici domů.
Doma našla pana Doktora, jak se snaží podrbat nohou za uchem, měl smutný pohled, vyplazený jazyk, težký dech a i slova “haf haf”, která ze sebe vydal při spatření ženy byla taková neradostná. Žena jako už poněkolikáté chytila manžela za ruce, podívala se mu do očí a řekla ”Manželi můj jediný, momentálně šílený, mám to” , “haf” řekl pan Doktor, “Vím jak z té šlamastyky ven”, “haf”, “táto, budou VOLBY, víš co to znamená? Kdo vládne, ten rozhoduje, kdo vládne, ten určuje, kudy půjde silnice, kde se bude stavět. Musíme do politiky.” Pan Doktor zvedl hlavu, zavrtěl ‘ocáskem’, olízl si čenich a radostně se rozštěkal.
V dalších dnech se jeho stav neustále zlepšoval a v neděli řekl i slovo “žaloba”, to už všichni okolo věděli, že je vyhráno a Doktor se opět vrátil.Zbývalo jen vyřešit, koho do politiky vyšlou, sám nemohl, Tóma byl už profláklý u místních jako obecní blb, Schupertová dělala mluvči. Potom si Doktor vzpomněl na svá jinošská léta a na paní Švábovou. Paní Švábová byla předsedkyní spráteleného spolku “Nezmokly proti týrákům”. Při procházce se psy se Doktor zastavil v Nezmoklech, ve čtvrti Pádná a při šálku dobré kávy ji přemluvil ke vstupu do politiky. Plán byl jednoduchý, Paní Švábová s Tómou založí buňku bezvýznamné strany, budou kandidovat do Senátu a v případě vítězství zabrání stavbě okolo Doktorova domu. Tak se pan Doktor skrze pani Švábovou do politiky vydal.

To si o nás myslí, že jsme úplně blbí?

Tahle otázka mě napadla po přečtení předvolebního letáku Miroslavy Švubové. Už jsme si zvykli, že před volbami se slibuje ledasco, ale aktivisté podepsaní pod podporou Švubové zatím vedou mou soukromou hitparádu nesmyslů. Takové pohádkáře jsme ještě neviděla! Co, že mě zaujalo?: „při dosažení postu senátorky může paní Miroslava Švubová mnohem efektivněji bojovat proti korupci … a získané informace přenášet k příslušným státním orgánům, to vše za účelem zjednání nápravy.“

Spadla vám při čtení brada? Mně rozhodně ano, protože aktivisté se nám tu zřejmě snaží říct, že:

1. Paní Švubová asi ví o korupci a nenahlásila to na policii, protože se domnívá, že jako senátorku ji budou brát vážněji. Tím by ovšem neplnila své občanské povinosti. Opravu chceme za senátora někoho, kdo nezná zákon?

nebo

2. Paní Švubová respektive aktivisté podepsaní pod dopisem si myslí, že až se stane senátorkou získá super schopnosti. Přestože do teď nenašla žádné důkazy o korupci, jako senátorka je objeví (možná si už po večerech šije obleček superhrdinky).

Nejprve jsem si myslela, že strašení korupcí je předvolební tah. Policie ani soudy nic nezákoného neobjevili, ale co, trochu postrašíme a ono se pár voličů chytne. Čím víc jsem leták četla. Louskala kostrbaté věty a ztrácela se v dlouhých souvětích plných agitace. Ne, oni to myslí vážně! Oni si nemyslí, že jsme blbí. Podle mého názoru, to oni jsou až neuvěřitelně hloupí. Plní zášti plyvají špínu a ani netuší, jako nesmysly tvoří.

Jak Tóma nešel do novin a jak se paní Schupertová stala mluvčí

Příjemný vlahý máj vystřídal červen, potom dětem začaly prázdniny, louku, kde Tóma honí mouchy posekal místní farmář, zkrátka vše probíhalo podle plánu pana Doktora. Tóma vesele předsedoval, bezelstně podepisoval všechno, co mu Doktor donesl a všude připojil tři křížky a slovo Tóma. Dny se začínaly pomalu krátit, léto předalo vládu nad tím širým světem podzimu a nic nenasvědčovalo tomu, že by se někde vyskytla byť jen jediná povážlivá trhlinka v plánu pana Doktora.
Začínal podzim a najednou se začali o Tómu zajímat novináři. "Proklatě mámo" zaklel pan Doktor "ta novinářská žumpa, hnůj a póvl" zaparafrázoval pan Doktor bývalého premiéra " se snaží dostat Tómu před čtenáře a případné další diváky. Vždyť přijdou na to, že je blbej jak necky a všechno se provalí. Na tohle si mámo nepomyslela."
V té době přinášel New Boženov Herald svým čtenářům přepis rozhovorů s různými význačnými lidmi. S panem purkmistrem, panem rychtářem i pány konšely a protože Tóma, neboli pan Doktor, si v té době již vesele dopisoval s ministry i župními konšely, byl proto vybraný do novin a pozván k rozhovoru. Panu Doktorovi se ježily vlasy hrůzou na hlavě. Přecházel po své rozlehlé zahradě, kopal do spadaných jablek, hrušek a pomalu usínajících ježků a stále přemýšlel jak to zaonačit aby ten Tóma na rozhovor nešel. Novinář však byl neodbytný, dělal všechno možné i nemožné, aby Tómu do redakce dostal.
Jednou se novináři Tóma vymluvil, výmluvu měl naučenou od pana Doktora a měl za to slíbeno 12 muchniček a jednoho pakomára, na to, že nemůže přijít přes den do redakce, jelikož hlídá sedlákovi krávy a novinář jistě musí uznat, že kráva bez dozoru, to je jako ženská bez sukně a kolik že škody to může napáchat. Novinář dokonce navrhoval i večerní hodiny, až když krávy budou zahnané v kravíně, i na to měl ovšem Tóma připravenou odpověď od pana Doktora. Nemůže prý ani večer, protože jak je známo, Tóma jako velký milovník všeho létajícího hmyzu stává večer co večer na návsi v Horním Boženově a pod jedinou obecní lampou se snaží pochytat co nejvíc poletujících breberek. Novinář tedy rezignoval a Tómu už nikdy nezval.
Pan Doktor s panem Zdvižem se však rozhodli, že by bylo vhodné najít nějakého mluvčího, je to teď moderní, a protože Tóma na veřejnost nemůže, musí vybrat někoho s hbitým jazykem. Manželka pana Doktora chodila po večerech drát peří k Schupertům. Schupertovi bydleli přes trať směrem do údolí, paní Schupertová byla nehezká bradavičnatá stará žena, ale jazyk měla ostrý jak břitva. Jak se něco v Horním Boženově stalo, bylo vždy jisté, že do 7 minut a 30 sekund se vše dozví i paní Schupertová a do další půl hodiny to bude vědět v Boženově každý. Chvíli Doktor se Zdvižem váhali, ale nakonec paní Schupertovou za mluvčí vybrali. Od té doby hlásá paní Schupertová spolkové evangelium všude po Boženově, v New Boženov Heraldu a jelikož jim do Boženova zavedli inDRNet tak i na inDRNetu. Prý tam používá několik přezdívek a nejčastěji je "ferda".

Lidé nespíkujte

Není to tak dlouho, co jsem zhíroval, že na nějaký internetový
sajtně se spíkuje o svobodě slova. Dokonce se prý do toho zapojil i
nějakej dżač, sendoval tam různý mesidže o tom, jak se brejkuje
ló a má prej fíling, že se ho to tačuje. Sendoval ty svoje
mesidže zoufale do všech stran. Bylo to celkem fany, všichni se mu
láfali a on už z toho byl pěkně medlej. Potom tam vrajtnul jeden
jůzr, že prej ten kdo spíkuje ingliš může bejt vinej. To už
začíná bejt docela horiblácký, to by jednou mohli nahoře nad
tratí bildnout nějaký prizn, obehnat ostnatým drátem a džejlovat
tam lidi, co vrajtujou nebo spíkujou nějakým lingvidžem nebo ty, co
někam vrajtnou nebo někde spíknou svůj názor. Takový prizn, jaký
maj tam v tom Kvantanámu. Možná by ale bylo lepší, aby se takový
lidi jako je ten džač a jemu podobní můvnuli třeba do Čajny nebo
Norťácký koríje. Tam jsou lidi za názory džejlovaný a jestli
vstoupí tam v tý Čajně nebo Koríji do tý správný, vládnoucí
párty, potom budou lidi, co na ně spíknou nebo vrajtnou nějakej
názor hengovat nebo šůtovat.
Proto lidé nespíkujte

slovník:

spík, nespíkovat - mluvit, nemluvit
zhírovat - slyšet
sajtna - stránka
džač - soudce
sendovat - posílat
mesidž - zpráva
brejkovat ló - porušovat zákon
fíling - pocit
tačovat - dotýkat
fany - sranda
láfat se - smát se
být medlej - brzy se zblázní
vrajtovat - psát
jůzr - učastník diskuze
ingliš - angličtina
horiblácký - strašný
bildnout - postavit
prizn - vězení
džejlovat - zavírat
lingvidž - jazyk
můvnout se - odstěhovat se
Čajna - Čína
Norťácká Koría - Severní Korea
párty - strana
engovat - věšet
šůtovat - střílet

Jak malý pan Doktor žaloval až se prožaloval

Když byl Doktor ještě malé dítko, batolil se doma mamince po kuchyni a žvatlal nesrozumitelné slabiky. Většina dětí říká jako první slůvka Máma nebo Táta, u malého Doktora to však bylo jiné. Jeho maminka už začínala být zoufalá, když si ji malé nemotorné nemluvně stále prohlíželo zadumaným pohledem a přemýšlela nad tím, proč se malý Doktor stále nemá ke slovíčku Máma nebo Táta a proč se na ni tak podivně, podezřívavě kouká a stále, si nesrozumitelně žvatlá "ža-ža". 

Blížil se téměř konec druhého roku, když se malý pan doktor dobatolil před maminku, vztyčil prst, nasadil přísný výraz ve tváři a vzkřikl "žaloba". Jaké to bylo překvapení pro nebohou maminku, která mu dávala veškerou svou mateřskou péči a lásku a její malé dítko místo slova máma, proneslo slůvko žaloba.

Jak Doktor rostl, zapojil se do kolektivu dětí v mateřské školce, školku vedla paní Švábová a i té připadal malý Doktor nějaký divný. Chvíly žaloval na malou Alici, která o něm řekla, že kouká jak Jójo, potom žaloval na Vláďu, že mu chce jezdít autíčkem před jeho bábovičkou, kterou si tak pracně postavil. Dokonce žaloval i na malého Milánka, protoře prý Vláďu k ježdění před bábovičkou navedl. Paní učitelka Švábová si nevěděla s doktorem rady. Jeho věčné žalování bylo k nevydržení. Zavolala si proto maminku pana Doktora a chtěla si s ní o chování jejího synka promluvit. 

Maminka pana Doktora přišla, paní Švábovou si trpělivě vyslechla a poté smutně pravila: "On je ten náš kluk nějakej divnej, paní učitelko. Sice ještě nechodí do školy, mnoha věcem moc nerozumí, ale on si stále chce hrát nějaké divadlo. Musíme doma vždy tiše stát, říká nám, obžalovaný vstaňte a tak podobně. Včera zrovna poslal manželovi nějaké předvolání či co, bylo to vyrobené z jeho oblíbené Mateřídoušky. Co jen z toho kluka bude.", řekla maminka a tiše se rozplakala. 

Jak Doktor rostl, jeho vášeň pro žalování ho neopouštěla. Ve třetí třídě žaloval na vedoucí jejich ochranářského kroužku, že prý přehlédla Bleduli, v páté třídě žaloval na školníka, že prý zvoní o 16,3 sekundy dříve a tím ho krátí o výuku. V deváté třídě žaloval ředitele dopravního podniku, protože mu prý posunul školní autobus na nesmysnou dobu a on musí jezdit vlakem. 

Jistě Vás milé děti zajímá, jak to se žalováním pana Doktora dopadlo, nijak, žaluje stále dál, už ne paní učitelce, ale státní zástupkyní. Proto buďte děti hodné, ať ho nerozlobíte. Jednou by mohl žalovat i na Vás.

Píše texty a vyjádření aktivistů CENSORED?

Mnoho obyvatel našeho města je překvapeno, jak se pouhá přítomnost zakladatele CENSORED pozitivně projevuje na jeho nejbližším okolí. Nyní když je nad slunce jasné, že sdružení v byla zakládána pouze za účelem ochrany soukromého majetku se můžeme v klidu podívat na jeho téměr nadpřirozené schopnosti. Učitel národů Jan Ámos Komenský, by při při setkání s CENSORED blednul vzteky. Jaký že to má pan CENSORED vliv na své ovečky? Podívejte se sami:

Případ číslo jedna: Tomáš Freiberg

Všichni kdož znají tohoto bodrého jednoduššího člověka nechápavě kroutili hlavami, když se začali objevovat v místních novinách jeho vyjádření. Čelist jim ovšem spadla nad formou, jakou se projevuje ve svém písemném projevu, ve vztahu ke státním institucím. Nezávislí odborníci se shodli, že písemný projev Tomáše Freiberga je podobný projevům advokáta čí soudce. Porovnejte toto vyjádření http://decinsky.denik.cz/multimedia/video/352161.html s tímto psaným projevem http://sed2008.blogspot.com/2008/06/prvn-podn-proti-zruen-drhy-dn-oldichov.html

Dívák si jistě povšimne, jak má Tomáš Freiberg ze zájmu médií viditelnou radost a nijak mu nevadí, že je zpovídán. Jako pikantnost doporučujeme přečtení diskuze pod článkem http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/nova-silnice-uz-je-na-papire20080403.html velmi úsměvné je to, jak se Tomáš Freiberg, zdůrazňujeme že písemně, v diskuzi ohradil proti svému vlastnímu ústnímu vyjádření.

Případ číslo dvě: Miroslava Švubová

Ti co znají paní Mirku jako vychovatelku, posléze ředitelku mateřské školy, nyní účetní na volné noze se také podivili, jak se Miroslava Švubová písemně vyjadřuje. Ti kdož neznají ústní projev paní Mirky se mohou podívat http://www.mmdecin.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/multimedia/zastupitelstvo/022007/dalnicni_privadec-nazory_lidi.wmv Paní Mirka si vzala slovo okolo 9 minuty záznamu. Psaných vyjádřeních paní Miroslavy Švubové je také mnoho, velká většina z jejích vyjádřeních je také jak od právníka. V této diskuzi http://decinsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/decinsky-soud-zamitl-zalobu-na-romatora-rasku.html si pravděpodobně sám CENSORED postěžoval na rozhodnutí soudu. Podepsal se jako Miroslava Švubová.

Všichni víme, že takto normální člověk z ulice nepíše, takto píší právníci a u nich je to téměř lékařská diagnóza. Právník vám na otázku, zdali je určitá barva modrá nebo žlutá zpracuje několikastránkový elaborát, kde připustí obě možnosti, zároveň je vyloučí a navrhne barvu zelenou.

Co z toho všeho plyne pro nás pro ostatní? Nenechme se ovládat loutkami, protože i loutky jsou ovládány někým, kdo se snaží zůstat utajen. Jeho jméno je mázáno z většiny diskuzí, proto i aktivisté zrušili diskuze na svém webu. Je to člověk TATO VĚTA BYLA CENZUROVÁNA A BUDE CENZUROVÁNA I VE VŠECH OSTATNÍCH PŘÍSPĚVCÍCH. Má pocit nadpozemské moci a sám i přesto, že je také cenzura a měl by ctít právo a zákony, se snaží zákony ohýbat pro své potřeby.

Má-li pan CENSORED dostatek svědomí, měl by rezignovat na svojí profesi CENSORED a tuto odpovědnou profesi svěřit jiným.

Je paní Švubová důvěryhodná?

Paní Miroslava Marioneta Švubová stála společně v jednom šiku s Tomášem Loutkou Freibergem, dříve i nyní CENSORED, a výtahovým velkopodnikatelem Zdeňkem Masojídkem, proti všem možným stavbám a projektům, který jsou v dohledu nebo doslechu od Kozí dráhy, potažmo z Horního Oldřichova. Rukou společnou a nerozdílnou stáli a čelili hrozbě stovek, tisíců a statisíců kamionů, které se jak velká voda řítí na naše město. Vydávali se za Hráz, která nás před touto záplavu ochrání.

Bojovali proti průmyslové zóně ve Žďárku u Libouchce, která má plodit neskutečné množství kamiónů, které pojedou i směrem do centra Děčína. Miroslava Marioneta Švubová s Tomášem Loutkou Freibergem se dokonce rozhodli založit ZO strany SOS, což má jistě evokovat představu nějaké strany, která nás má zachránit. Vždyť i ti z potápějícího se Titaniku vysílali do všech možných směrů Save our souls, neboli spaste naše duše. Takže založili stranu, která nás má spasit.

Kdo ale stojí v pozadí této strany, kdo tahá za provázky a vede Tomáše Loutku Freiberga a Miroslavu Marionetu Švubovou? Kdo platí senátní kampaň? Asi ten kdo by potom rozhodoval. Pozornému čtenáři jistě neunikla zajímavá informace, že sdruženi PPP/SHO/SED stáhla svojí blokaci výtavby průmyslové zóny Žďárek, výměnou za nějakou pochybnou podporu železnice. Za povšimnutí jistě stojí finanční dar OS Chvojensku ve výši 20.000 korun. Kolik asi dostala sdružení SHO/PPP/SED, když bezvýznamné OS Chvojensko dostalo 20.000. 

Sdružení SHO/SED/PPP sama uvedla, že za dohodou s CPI Žďárek stojí nedostatek financí. Nemohou prý financovat další soudní spory, protože se jim nedostává paněz. V tu samou dobu ovšem Miroslava Marioneta Švubová ohlašuje svoji kandidaturu do senátu. Jen volební kauce do senátu je 20.000,-,  kolik asi bude stát předvolební kampaň? 10x tolik? Z čeho to bude Miroslava Marioneta Švubová hradit, když, jak přiznávají, nemají ani pár tisíc na pokračování soudního sporu? Dokud paní Miroslava Marioneta Švubová jasně neprokáže, z čeho hradí svojí volební kampaň, tak bude pro voliče nevolitelná. Přeci si nemyslí, že voliči budou volit loutku, za kterou možná stojí cizí peníze. Kdo potom bude rozhodovat? Loutka nebo ten kdo platil kampaň?

Jak se stal Tóma Hluchoněmec předsedou Spolku

Posledně jsme si povídali o tom, jak pan Doktor Domeček postavil a za jeho záchranu bojovat začal. Přišel ovšem zlý pan Pomalý, který nakázal panu Doktorovi pracovat a pan Doktor musel nalézt nového předsedu Spolku. Jestli si vzpomínáte, tak žena pana Doktora dostala spásný nápad a navrhla na předsedu Tómu Hluchoněmce. Tóma Hluchoněměc ovšem měl být jen taková figurka, takový nastrčený maňásek. 

Jaro bylo v plném proudu, země se začínala zelenat, listí na stromech začalo tvořit krásné košaté koruny, kočička pana Doktora přivedla májová koťátka, prostě probíhal ten každoroční zázrak zrození a obnovy. Pan Doktor políbil na Prvního máje ženu pod rozkvetlou třešní, zamáčkl slzu v oku, která vykoukla na svět při pohledu na trať, lemující sídlo pana Doktora, která by se již brzy mohla stát celkem rušnou silnicí, prohrábl si kštici a vyrazil se svým nápadem obeznámit souseda, předsedu spřáteleného Spolku Horního Boženova pana Zdviže. “Sousede předsedo” povídá pan Doktor “můj pan vedoucí mi nařídil pracovat a já tak nemám čas věnovat se záchraně našich domů. Budeme muset najít jiného předsedu mého Spolku. Nikdo to ovšem nechce dělat, ale žena měla celkem zajímavý nápad, Tómu Hluchoněmce.”. “Šmarjájozef výtah otis” zaklel pan Zdviž, “ vždyť Tóma je místní Flyboy a duchem chudý nebožák, vždyť ten nám nadělá víc škody, než užitku.” “Pane Zdvihu” povídá pan Doktor ”vezmeme-li to z právního hlediska , je Tóma svéprávný, občanku má.”. “Počkejte sousede, chcete tím naznačit, že by byl jen taková zástěrka? Taková loutka, co bude dělat všechno co mu řekneme?” zeptal se pan Zdviž. “Přesně tak” řekl pan Doktor.

Jak řekli, tak udělali. Byl první květnový týden, když pan Doktor a pan Zdviž, potkali Tómu Hluchoněmce, kterak pobíhá zmateně po louce nad Horním Boženovem. Při bližším pohledu uviděli, že zmatený pohyb Tómy vychází z jeho snahy zachytit papírovým fotoaparátem, vystřiženým z ABC mladých techniků a přírodovědců, mouchu v letu. Tóma dostal svůj první fotoaparát vlastně omylem. Maminka mu chtěla udělat radost velkým plakátem mouchy Tse-tse, které bylo věnováno jedno z čísel časopisu ABC v roce 1984. Náhoda tomu chtěla, že jako vystřihovánka byla v tomto čísle abíčka vložena “Futuritičeskaja fotoavtomatičeskaja mašinka” Bylo to jak dotek božího prstu, Tóma, když uviděl, co všechno již pionýři v sovětském svazu s papírem dokáží, rozhodl se, že již nebude papír žvýkat a vyrábět z něj různé folkloristické skulptury, ale že se stane fotografem. Doktor s pane Zdvižem dohonili Tómu a snažili se mu podstatu problému vysvětlit (záznam z tohoto setkání, omylem natočil na svůj mobilní telefon, jistý pan P.V., díky jeho pohotovému jednání, si můžete vše vyslechnout i vy) 

Přemlouvání trvalo dlouho, Tóma byl neústupný, vědom si své ceny se rozhodl zariskovat a požadoval 6x mouchu masařku, 2x mouchu Tse-tse, jednoho ováda a jednu videokazetu s filmem Moucha. Doktor  s panam Zdvižem se snažili seč mohli, ale Tóma o víc než 2 masařky a jednu Tse-tse slevit nechtěl. Večer si v místní krčmě plácli. Z radosti z toho, jak se jim podařilo Tómu získat, z něj udělali nejen předsedu Spolku ale i místopředsedu Spolku Horního Boženova.

Tak se milé děti stal Tóma předsedou, teď už dobrou noc. O tom jak to pokračovalo dál se dozvíte příště.

Nebezpečná choroba řádí v Horním Oldřichově

Přinášíme vám aktuální informace z centra Děčína – Horního Oldřichova. Vnímaví čtenáři našich stránek nás upozornili na to, že se v této městské části rozšířily dvě nebezpečné choroby, konkrétně jde o Francofobii a Raškofobii. Choroba údajně napadá výhradně obyvatele této čtvrti, kteří mají co do činění s aktivisty bojujícími za své blaho a kálejících na ostatní (v řeči aktivistů jde o boj za záchranu trati a o ochranu veřejného zdraví), jejichž činnost je prezentována na jejich internetových stránkách. Musíme dát našim čtenářům za pravdu. Jak jinak si vysvětlit písemné výplody aktivistů, kteří v každém příspěvku neopomenou zmínit jména Rašky či France. Lékem je podle nich vyvolená z vlastních řad, osoba jménem Švubová, která slibuje světlé zítřky svým věrným ovečkám. Není od věci si připomenout, co vlastně ona osoba domáhající se vstupu do senátu dokázala a co svým ovečkám nabízí. Nyní následuje výčet těch úspěchů, které mají voliče přesvědčit k odevzdání toho správného hlasu:
1. Nic
2. Nic
3. Nic
4. Nic

Nyní k volebním slibům:
1. Nic
2. Nic
3. Prázdná fráze o průhledné politice
4. Prázdná slova o slušnosti
Ano, chápete správně. Tudy cesta nevede. Některé teorie říkají, že Fobie se člověk může zbavit tím, že se co nejčastěji vystavuje těm podnětům, které v něm vyvolávají strach a hrůzu. V tomto případě jde o Rašku a France. Aktivisté měli a mají mnoho příležitostí, jak se s nimi dostat do kontaktu. Jednání zastupitelstva, ale i osobní schůzka s nenáviděným vedením města. Ovšem, nic z toho se nestalo. Aktivisté si ve své chorobě asi libují. Chorobná by tedy byla i politika, kterou by dělali. No a otázka na závěr: Stihl by doktor z Oldřichova  v případě volebního úspěchu současně CENSORED a na vedlejšák vykonávat funkci senátora? Možná by mu pomohl Tomáš? Myslíte si, že jsou to otázky mimo mísu? Nebo už také tušíte, o co tady vlastně jde? 

Aktualizováno 31.8.2008 22:25

Podle posledního šetření se infekce rozšířila i na Letnou, výskyt této nebezpečné infekce je označen na mapce. Zatím jsou známá 4 ohniska v centru města - Horní Oldřichov a jedna na Letné. Dodržujte prosím základní hygienické postupy.

CENSORED, bojovník za svůj dům

Není to tak dlouho, co pan CENSORED založil občanské sdružení CENSORED, prý vše mělo za cíl zachránit Kozí dráhu. Skutečnost asi byla trochu jiná. CENSORED se sám usvědčuje ve svém dopise, který zaslal ke zveřejnění do Hospodářských novin. Citujeme z tohoto dopisu: "Když jsem v roce 2003 kolaudoval rodinný dům v Děčíně, v blízkosti regionální železniční trati Děčín hl. n. - Oldřichov u Duchcova, netušil jsem, že za několik let budu bojovat o jeho záchranu. Zcela náhodou jsem se dozvěděl, že "někdo plánuje" zrušit tuto trať, která protíná centrum Děčína a v její ose postavit takzvaný dálniční přivaděč na D8. Nevěřil jsem tomu stejně jako další občané z centra města." Jak je vidět nemluví zde o záchraně Kozí dráhy, ale o záchraně svého domu.  Celý dopis najdete zde.

Pohádka o tom, jak pan Doktor za blaho obyvatel bojoval

Bylo nebylo, za Jílovským potokem, nevyužívanou starou tratí, na území kam chodila divoká prasátka rýt svými rypáčky, se jeden pan Doktor rozhodl, že si postaví Domeček, co Domeček takové menší sídlo. Místo to bylo pěkné, odlehlé od lidí i od ruchu Teplické ulice, místečko pěkně na Vršku. Jediná nepříjemnost byla trať, po které sem tam prohučel starý rezavý motorák. Čas hrál ovšem na stranu pana Doktora a svítala mu naděje, že  trať se brzy zruší a i ten protivný motorák mu už pod okny drncat nebude.

Jednoho krásného slunečného zímního dne, kdy paprsky prosvětlovaly rampouchy visící z nové střechy, se panu Doktorovi donesla zpráva, že trať skutečně zruší, což by bylo pouze dobře, ale že místo trati se má vybudovat i nová silnice, která by měla ulevit tisícům a tisícům obyčejných lidí, žijících pod Vrškem. Panu Doktorovi se zhroutil celý svět. Přemýšlel jak to zaonačit, aby mu ta silnice nevedla okolo Domečku. Nic ho nenapadalo, když v tom paprsky prohřály led tak dostatečně, až se část odlomila a BÁC panu Doktorovi na hlavu. Pan Doktor zatřepal hlavou, ometl sníh z hustých kadeří, zahleděl se k jihu na to proradné slunce, co způsobilo pád ledu, a najednou zvolal: “Mámo mám to. Zajdu za sousedem, panem Zdvižem, a založíme spolek proti silnici. Vždyť ta silnice ještě nestojí a už jsem z toho málem marod, tady nejde o mě ale o veřejné zdraví” řekl pan Doktor, ukazujíc své ženě pozůstaky ledu na své kštici. 

Jak řekl, tak udělal. Zašli společně se sousedy do krčmy a nad bečkou dobrého piva ukuli plán. “Ne naše zájmy, ale veřejné zdraví musíme prosazovat, pouze tím zaujmeme veřejnost. Musíme je postrašit, vytvořit pořádného bubáka a lidi potom za námi půjdou.”  Vše probíhalo podle plánu, až do té doby, kdy se vše dozvěděl Doktorův vedoucí, pan Pomalý. Doporučil panu Doktorovi, ať se věnuje tomu, za co je placen a boj o vlastní majetek ať nechá jiným. Doktor cítil křivdu, ale co mohl dělat. poslechl. Bylo však potřeba najít nového předsedu spolku. Doktor přemýšlel, kdo by tak mohl být vhodný. nevěděl. Tu jeho žena zvolala :”Táto, vždyť máme ještě souseda na druhé straně dvorku, co ten?”. “Mámo”, řekl Doktor, “vždyť to je takový Tóma Hluchoněmec, člověk pověternej, toho nemůžeme nikam pustit”. “Kdo táto říká, že ho budeme někam pouštět, budeme jen psát a on nám vše podepíše”.

Ale protože už je pozdě milé děti, pokračování toho, jak to pokračovalo s panem Doktorem, Tómou Hluchoněmcem, panem Zdvižem a dalšími, se dozvíte příště. Jestli Vám bude připadat, že se pohádka stála skutečností, tak je to pouze proto, že když hodně chceme, tak i pohádka se může stát realitou.

Je zveřejňováni pravdy házením špíny? Pro některé asi ano.

Z mnoha zdrojů víme, že naše činnost se vybrané skupince osob značně nelíbí. Několik informací jsme obdrželi také od občanů z Horního Oldřichova, kteří pochopitelně chtějí být anonymní, protože mají doslova strach cokoliv veřejně naznačovat. Je zajímavé, že pouze několik týdnů před konáním krajských a senátních voleb, v nichž se hodlá děčínská aktivistka paní Miroslava Švubová (jinak členka Strany pro otevřenou společnost) utkat mj. s primátorem Raškou, začíná veřejné špinění všech, kteří se rozhodli postavit proti CENSORED, Tomáši Freibergovi a dalším, v jejich plánu zachránit své pohodlí a své domy a v ose kolejí za žádných okolností nepřipustit postavení silničního přivaděče, který měl mj. lemovat sledovaná VIP hnízda v Horním Oldřichově klikni zde, za "bratru" hezkých pár milionů Kč. Co myslíte, je překvapující, že níže aplikovaná špína, se začíná šířit v rámci komentářů na webu Děčínského deníku? To nevíme. Můžeme leccos tušit. Nyní zpracováváme informace, které budou pro veřejnost překvapující.  Nelze ani vyloučit, že se budou objevovat ve schránkách pochybné letáčky, jejichž cílem bude nadále oslavovat aktivisty ze sdružení SED, PPP či z SHO. Ti ale nečiní nic chválihodného, pouze šíří mezi obyčejnými občany strach, přestože prohráli zatím všechny soudy, snaží se stále dokola obviňovat veřejné činitele. Jejich cíl je zabránit výstavbě silničního přivaděče vedle svých sídel. Dost argumentů pro všechny poctivé občany, aby se utvrdili v tom, že stojí za to bojovat dál a jít k letošním volbám. Bude to rozum a cit každého občana, který nakonec dá svůj hlas a tedy důvěru ve volbách tomu správnému kandidátovi. A to jak v krajských, tak i v senátních. Tomuto nezvratnému očistnému procesu nemůže už zabránit žádný proud špíny, který se chrlí ze stránek sed2008.blogspot.com

Jinak:

sledujte tvorbu CENSORED projíždějícího rozsudky soudů, které vydává za názory veřejnosti :-)

pro pobavení klikněte zde 

upozornění: jen pro silné nátury

Jak obrátit prohraný soud ve svůj prospěch?

Představte si, že jste podali žalobu a prohráváte. Jste pro smích všem přihlížejícím, novinářům a možná i soudci. Vaše argumenty jsou tak chabé, že úplně slyšíte, jak si za vašimi zády šeptají "A to má právnické vzdělání? Měl by vrátit diplom.".

Řekneme čistě teoreticky a jen opravdu jako součást tohoto fiktivního příběhu, že jste zažaloval primátora. Státní odborníci si vymysleli, že by vaše čtvrť mohla být jednou z možných, kde by mohla vést nová silnice, kterou město zoufale potřebuje. Primátor neprotestoval a jen čekal, jak se to vyvrbí a na čem se ti chlapíci usnesou. Dokonce si s nimi o tom i povídal!

Protože jste právník, tak žalujete a žalujete (ty ty ty!). A jsme na začátku našeho příběhu. Prohráváte! Víte to vy i všichni ostatní. Říkáte si, já blbec, proč jsem do toho lezl. Ten trapas. Hlavou vám šrotuje, jak se z toho vyvléct. A pak přijde geniální nápad. Těsně před vynesením rozsudku vyzvete žalovaného: "Heleďte, dohodneme se. Vy my slibte, že primátor o silnici už ani necekne a já žalobu stáhnu." Právník primátora má co dělat, aby se smíchy nepopadal za břicho. Všem je jasné, že něco podobného slíbit nemůže, protože je to holý nesmysl. Primátor má úkol od zastupitelů jednat a kdyby to neudělal, je bez práce. Navíc ten soud přeci vyhrává, všichni to vědí.

Soud prohrajete, ale to je přeci nepodstatný detail. Máte zase s čím vyžít další měsíce. Všude jen opakujete, že primátor je odhodlaný dál jednat o silnici! Vždyť jinak by se s vámi dohodl. A vaše kámoška, co postavila senátní kampaň jen a jen na boji proti silnici, má alespoň téma. Bez něj, Bůh ví, co by povídala.

Bojí se představitelé občanských sdruženích o své domy a pohodlí nebo myslí i na Vás?

Podívejte se kde bydlí představitelé občanských sdruženích, kteří Nám tvrdí, že bojují za Naše blaho. Prý nechtějí tisíce kamionů v centru města. Podívejte se na obrázek a popřemýšlejte, jestli skutečně bojují za nás nebo pouze za sebe a své pohodlí.

Bojí se předsedové sdružení veřejnosti?

Aktivisté údajně bojující za záchranu kozí dráhy opět ukázali, že nemají odvahu prezentovat své názory na veřejnosti, což potvrdilo středeční zasedání zastupitelstva města. Aktivisté se domáhali zrušení rozhodnutí rady města, které se týkalo stanoviska Ministerstva životního prostředí k přeložce silnice I/13 – D8, což zastupitelstvo drtivou většinou odmítlo. Reakce aktivistů na jejich internetových stránkách na sebe nenechala dlouho čekat. Hned se pustili do sociálnědemokratického zastupitele Jaroslava Foldyny, který se podivoval nad tím, že nikdo z aktivistů nepřišel. Podivoval se právem. Zejména pan předseda jednoho ze sdružení Freiberg, soudě podle článků zveřejněných článků, je člověkem kovaným právu a zejména dopravě a měl tedy před zastupiteli obhájit své názory. Na druhou stranu je třeba objektivně přiznat, soudě pro změnu z jistého videozáznamu zveřejněném nedávno na internetových stránkách Děčínského deníku, se vyjadřovací schopnosti a rozhled v otázkách práva a dopravní problematiky pravděpodobně omezují jen na psanou formu. Nebo to možná je tak, že onen předseda Freiberg, po kterém si zastupitelé tak stýskali, neví vlastně vůbec nic a je jen na veřejnosti nastrčenou figurkou, jejíž jediným úkolem je podepsat předkládané materiály. Kdo je jejich autorem? Budeme mu říkat Doktor nebo ten, jehož jméno nesmí být vysloveno, neboť vládne schopností zvanou házení žalob.

            Zpět k věci. Velkým překvapením, byla nepřítomnost kandidátky do senátu paní Švubové, která se prezentuje jako ta, co stojí o to, aby se slušní lidé zapojovali do činnosti samospráv. Asi se nepovažuje za člověka slušného, když jednání zastupitelstva, kde může obhájit postoje svého sdružení, nepoctí svou návštěvou. Nebo na tyto aktivity zkrátka kašle a soustředí se teď na jediné a to, dostat se do vysněného senátorského křesla. Rádi bychom na tomto místě upozornili, že senátor je zástupcem celého okresu, nikoli  Horního Oldřichova, části Podmokel a přilehlého okolí.

            Aktivisté opět začali omílat legendu o tom, jak Raška a Francem za zrušení koziny bojovali, silnici městem prosazovali a tajně s politiky konspirovali. Primátor Raška v dlouhém projevu rozbil veškeré argumenty týkající se jeho iniciativy využít kozí dráhu ke stavbě přivaděče. Zajímavé  byly na zastupitelstvu poznámky Pavla Sinka, jež se snažil argumentovat, ale bez znalosti věci a podložených informací si několikrát po sobě doslova nabil hubu. Aktivisté ale jako by neslyšeli, stále si vedou svou a tom, jak Raška s Francem  málem rozebírají kozí dráhu a potajmu začali s pokládáním asfaltu nové silnice. Aktivisté jsou trochu jako oslík s klapkami na očích. Vidí prostě jen svou cestu a svůj názor. Jediný rozdíl je v tom, že oslík občas něco někam donese a dokáže tak být užitečný, zatímco aktivisté,...

            Ale ono vlastně v posledním aktivistickém výlevu ani tak nejde o zastupitelstvo, ale o to, aby se lidem opět připomnělo, že se blíží volby a je třeba zvolit toho správného kandidáta. Jak předem avizují, nemůže to přeci být ten zlý Raška, ale někdo jiný, ideálně paní Miroslava Švubová. Ta zatím obecně tvrdí, jak by to dělala lépe, kdyby byla u kormidla nebo spíše u koryta. Jak to bude lepší, když bude v senátu ona. Jak bude vše transparentní a průhledné atd. S tou průhledností je třeba začít už teď, co třeba ukázat, kdo je oním hybatelem v pozadí. Není to ten, jehož jméno nesmí být vysloveno, neboť rozdává žaloby na potkání? Asi by pak nebyl senátorkou nezávislou, ale vděčnou onomu hybateli. Takže občané, pozor při volbách, ať nenaletíte na nereálné sliby lepších zítřků, poctivých politiků a obchvatu města, který bude podle přístupu aktivistů postaven kolem roku 2245.